Projekty zavedly nový soubor directory.json obsahující uživatele, skupiny a oprávnění. Umožňuje ověřování, omezení a oprávnění v několika částech aplikace prostřednictvím nastavení nebo kódu. Podívejme se na nová vylepšení týkající se použití tohoto souboru ve sloučených projektech serveru.
Připomínka
V projektu jsou uživatelé, skupiny a některá oprávnění uložena v souboru directory. Chcete-li si připomenout, jak to funguje, můžete si znovu přečíst tento příspěvek na blogu s prezentací nebo se podívat na toto video.
Adresářové soubory
Soubor adresáře projektu je soubor directory.json umístěný ve složce uživatelského nastavení projektu (složka Settings vedle složky Project používaného projektu):
Soubor adresáře dat je soubor directory.json umístěný ve složce uživatelského nastavení dat (složka Settings vedle složky dat používaného projektu):
Soubor adresáře aplikace je soubor directory.json umístěný ve složce uživatelských nastavení aplikace (složka Settings uvnitř složky Server Database sloučené serverové aplikace):
Vložení souboru během procesu sestavování aplikace
Dosud bylo vaším úkolem zahrnout adresářový soubor do sloučené serverové aplikace po procesu sestavení. Pokud adresářový soubor do balíčku aplikace nebo vedle datového souboru nezařadíte, budou všichni uživatelé během provádění používat účet Designer se všemi jeho právy.
Pro větší bezpečnost a zjednodušení máte tedy od verze v19R5 k dispozici nový klíč buildApp. Tento klíč automaticky vkládá soubor adresáře projektu do sloučeného serveru během procesu sestavování aplikace:
<BuildApp>
<CS>
<ServerEmbedsProjectDirectoryFile>True</ServerEmbedsProjectDirectoryFile>.
Všimněte si, že toto nové nastavení je k dispozici také v dialogovém okně Sestavení aplikace:
Chování na straně serveru
Současné chování zůstává zachováno: 4D Server načte soubor datového adresáře, pokud existuje. V opačném případě se načte soubor adresáře aplikace .
Od této chvíle se však v projektu sloučeného serveru všechny změny provedené u uživatelů, skupin a oprávnění během provádění automaticky ukládají do souboru adresáře dat. Soubor adresáře aplikace se nikdy nedotýká a lze jej považovat za soubor inicializačního adresáře. To zaručí, že podpis vaší aplikace zůstane v systému MacOS v bezpečí, nebo vám umožní bezchybně umístit serverovou aplikaci do adresáře určeného pouze pro čtení.
Při spuštění serveru, pokud neexistuje žádný soubor datového adresáře, se načtou uživatelé, skupiny a oprávnění uložená v souboru adresáře aplikace, pokud existují. Pokud jsou pak prováděny změny uživatelů, skupin nebo oprávnění, jsou uloženy v souboru adresáře dat.
Technické účty
Uživatelé a skupiny jsou často používáni jako technické účty vývojářů 4D. To lze provést pomocí sady nástrojů nebo pomocí kódu 4D testováním aktuálního uživatelského jména pomocí příkazu Current user nebo členství ve skupině pomocí User in group. Chcete-li se v takových případech ujistit, že jsou tito uživatelé a skupiny trvalé, můžete je při spuštění serveru zkontrolovat a následné změny se automaticky uloží do souboru datového adresáře!